Reprezentativní kancelářské prostory v elegantní administrativní budově Organica
Palác ORGANICA vyrostl na urbanisticky rozvolněné ploše bývalého brownfieldu v Ostravě, což umožnilo návrh svébytného solitéru, s výraznou a nevšední architekturou. Půdorys připomíná čtyřlistou vrtuli s otevřeným kruhovým atriem, které je oživené vzrostlými stromy a posezením v kombinaci s retailem, kantýnou, fitness a kavárnou.
Uvnitř budovy je navrženo kruhové centrální atrium, které slouží jako hlavní „křižovatka“, odkud vedou přístupy do hlavních provozů budovy. Díky skleněným fasádám je budova maximálně prosvětlená. Do tmavých částí jsou umístěna jádra pro výtahy, schodiště, šachty a společné toalety. Celá budova je prostoupena zelení.
"V interiéru budovy jsou použité prvky pohledového betonu s odhalenými technologiemi, doplněné na exponovaných místech lamelami, které celý pohled do podhledu zjemňují. V prostorách kanceláří je použité velké množství skleněných příček MICRA I a MICRA II, které je prosvětlují a umožňují průhledy několika místnostmi.
Interiérem procházejí dva hlavní koridory, které se v nejužších místech budovy sbíhají v jeden. V těchto místech dochází k jedinečnému okamžiku, kdy je kancelářská plocha prosvětlena denním světlem z obou stran - jak ze strany átria, tak ze strany vnější fasády. Chodbový koridor má pevný podhled vytvářející v interiéru jemnou křivku a jakési levitující plato, po krajích olemované světelnou linkou. Tento jemný hladký prvek je pak v ploše kanceláře doplněn o chaotický prvek podhledu, kde jsou svým způsobem nahodile rozmístěny akustické panely, technologie a svítidla. Tyto dva principy pak vytvářejí vyvážený celek.
Světlý interiér je doplněný prvky dřeva a velkým množstvím atypického nábytku, který pocitově odděluje jednotlivé prostory. Jsou zde v hojné míře aplikovány prvky zeleně prostřednictvím zelených stěn, zavěšených květníků, truhlíků a dělicích nábytkových prvků vyskládaných pokojovými rostlinami," charakterizovala svůj návrh Ing. arch. Ladislava Hadačová z pražského architektonického studia Schindler Seko architekti, která je zároveň spoluautorkou projektu budovy.
