V rámci výzev energetické krize a klimatických změň začínají architekti hledat nová řešení, která sníží energetickou náročnost budov. Jedním z možných přístupů je ozeleňování fasád, přičemž v podstatě nejde o nic nového, tento koncept je známý již po tisíce let.
V architektuře se tedy v různé míře začíná promítat udržitelnost, jelikož si lidé postupně uvědomují, že je nutné dát přírodě prostor a spolu s vodou ji navrátit do architektury. Jedině takto vytvoříme budovy, které jsou přirozené a nejméně škodí naší planetě.
Zelené fasády mají velký chladící potenciál, což je důležité především v letním období, kdy díky evaporaci dochází k promíchávání okolního vzduchu, čímž vzniká v okolí vertikálních zahrad příjemné mikroklima a snižuje se efekt tepelného ostrova.
Rostliny na budově dokáží pohltit sluneční záření a zabraňují přehřívání pláště stavby, čímž přímo ovlivňují i její interiér. Šetří totiž výdaje za energie, protože v létě není třeba budovu tolik klimatizovat. Vertikální zahrady navíc přirozeně zadržují vodu v krajině, odstraňují ze vzduchu škodlivé částice a produkují kyslík.