Evropské dotace pro rodinnou firmu

Obsahem rozhovoru je zpověď finančního ředitele Martina Zlatníčka majiteli rodinné firmy LIKO-S Liboru Musilovi

Martine, jaké evropské dotace jsme za poslední roky získali?
Od roku 2012, tedy za posledních šest let, máme proplacených dotací celkem za 17 milionů korun. Jednalo se o různé oblasti - nákup infrastruktury, počítačů, IT technologií, nového informačního systému, vzdělávání zaměstnanců, nákup strojů, vybavení dílen a výroby, podpora našich aktivit v zahraničí, to znamená příspěvky na naši účast na zahraničních veletrzích, případně i menší dotace od Úřadu práce na účelná pracovní místa, i na naši spolupráci s vysokými školami.

Ten majetek je vlastně fyzický a duševní. V dotacích na pořízení technologií jsme se dostali nejdále. Programy, které jsou „tvrdé“ - na pořízení infrastruktury výroby, jsou v podstatě jednoduché. Podáte žádost, nakoupíte stroje, máte na to faktury, výpisy, že jste je zaplatili, a když přijde kontrola, tak uvidí, že stroj stojí a běží. Potom jsou měkké dotace, kde nejsou "hmatatelné" výstupy.

U materiálních dodací je ještě podmínkou, že se musí zvednout zaměstnanost. To znamená, že si musíš hlídat, jestli opravdu jsou lidé zaměstnaní.
Všeobecně se ta pravidla pro poskytnutí dotace neustále zpřísňují a jsou tam nové a nové podmínky. Když bych porovnal dotační programy, které byly v letech 2012 a 2013, tak tam byly podmínky daleko uvolněnější a opravdu to byla podpora pro nákup strojů, rozšíření výroby a zvýšení produktivity. Dneska už jsou hodně vázané na inovace a na zvýšení efektivnosti. V podmínkách je často stupeň inovativnosti, kterého musíte dosáhnout podle velikosti podniku. Musíte si pohlídat, že výsledkem tohoto nákupu bude prodej určitého počtu úplně nových nebo inovovaných výrobků, což je zase samozřejmě pro firmy složitější.

A také protože se trh stále mění. V době podání žádosti sice předpokládáš, jak trh bude vypadat třeba za tři roky, ale to je opravdu věštění z křišťálové koule.
Další slabinou těchto programů obecně je proces přípravy a schvalování. Než projekt přejde od podání prvotní žádosti do realizace a k nějakým výstupům, tak uplyne mnohdy třeba rok i dva, kdy se samozřejmě situace na trhu radikálně změní, a potom je to o tom, že musíte žádat o změnová řízení.

Měli jsme také dotace na duševní majetek, které jsme také tak využívali. Jaké máš s nimi zkušenost?
Byly to dotace, které sloužily ke zvýšení kvalifikace našich zaměstnanců. Výstupy těch měkkých dotací jsou těžko měřitelné. Byla s tím spousta administrativy, takže jsme v podstatě téměř na půl úvazku zaměstnali člověka, který řešil všechno možné papírování, výkazy, prezenční listiny ze školení...

Ale to nejdůležitější, v čem ta dotace vlastně na vzdělávání pro nás byla špatná, byl pokles úrovně vzdělávání v naší firmě. Jednak jsme museli vybírat nejlevnější vzdělávací agenturu, která není garantem kvality.
Došlo k tomu, že účastníci kurzů si už nesměli přispívat, muselo být všechno plně hrazeno z našich zdrojů a posléze podpořeno z dotace. To vedlo k poklesu jejich motivace.
Protože to měli v podstatě gratis, tak se zhoršila jejich docházka a úroveň domácí přípravy.

Takže můžeme říct, že o dotaci na vzdělání už nebudeme žádat.
Přesně tak. Navíc se teď dotace na vzdělávání ještě více překombinovaly a jsou různé matice pozic, které musíte proškolit, abyste dosáhl požadovaného bodového hodnocení projektu.

Naopak, se kterou dotací, kterou jsme získali na duševní majetek naší firmy, máš dobrou zkušenost?
Výbornou zkušenost máme s takzvanými inovačními vouchery v rámci první výzvy, kdy jsme měli tři dotační projekty na podporu naší součinnosti s vysokými školami a s výzkumnými institucemi. Dali jsme jim zadání, kde potřebujeme pomoci v našem vývoji, a oni pro nás provedli měření, ať už to bylo akustické nebo tepelně izolační měření, a zpracovaly pro nás studie, které jsou výsledkem jejich práce. To nás posunulo dál v našem vývoji nových produktů. Tyto dotace a programy jsou omezeny finanční částkou, tehdy to bylo 250 tisíc korun, takže se jednalo o malé projekty. Bylo tam však rychlé schválení, jednoduchá administrace a rychlé proplacení.

Dokážeš ještě vedle těch voucherů zhodnotit jako kvalitní některou z posledních dotací do této oblasti duševního majetku?
Ve spolupráci s vysokými školami se nám podařilo dosáhnout na projekt Technologické agentury České republiky v programu Epsilon, který nám pomůže při vývoji v oblasti zelených střech a zelených fasád, což je vývoj pro nás úplně nových produktů. Jedná se o velice zajímavé finanční prostředky a o velice zajímavou podporu. Spolupráce s vysokými školami nám přinese určité synergické efekty, které nás opět posunou v naší vývojové činnosti.

Vyzkoušíme si tak spolupráci s vysokými školami na vyšší úrovni.
Tady se jedná řádově o daleko větší projekt. Jen ještě taková mírně negativní zkušenost. Z programu OPPIK jsme chtěli dotaci na pořízení vývojové infrastruktury, která navazovala právě na projekt zelených střech a fasád. Hodnotiteli jsme nebyli úplně pochopeni, takže i po roce bojujeme na základě již několika odvolání o to, abychom si na tyto dotace sáhli. Bylo to příliš inovativní a takové pojetí infrastruktury z pohledu stavební firmy je něco, co není nikde popsáno. Tyto programy jsou připraveny pro klasický nákup mikroskopů, vybavení laboratoří, ale nikoliv pro vývoj v oblasti stavebnictví, což je náš obor.

Taky ses zmínil o dotacích na podporu zahraničního prodeje. Jaké jsou zde výsledky tvého snažení?
V minulosti jsme dostali dotaci z programu Marketing, na základě které jsme se zúčastnili veletrhů v zahraničí. Teď se nám podařilo dosáhnout na dotaci na podporu spolupráce s rozvojovými zeměmi, jedná se konkrétně o Indii, kde rozjíždíme naši dceřinou společnost, a na tyto aktivity jsme dostali přislíbenou dotaci na cestovní náklady a na proškolení pracovníků z Indie tady v Česku. To si myslím, že je cesta správným směrem, jak podpořit malé a střední podnikatele, kteří se chtějí dál rozvíjet i na teritoriích, která jsou zajímavá a třeba i hodně vzdálená od Evropy.

Martine, děkuji ti za rozhovor a popřejme nám i dalším rodinným firmám hodně úspěchů...

Ing. Libor Musil,
předseda představenstva společnosti LIKO-S, Rodinné firmy roku 2014