Poušť se u nás rozšiřuje rychlostí téměř 10 ha denně. My ale máme řešení.

Horko a sucho Před nedávnem proběhlo v rámci projektu UrbanAdapt hyperspektární snímkování území města Brna, na kterém se podílela Akademie věd České republiky. Výsledkem je podrobná teplotní mapa, která jasně ukazuje, že souvislé zastavěné plochy (např. brněnské výstaviště) se v létě rozpalují až na 60 °C. V případě několika po sobě následujících teplých dní pak ani v noci nestihne zástavba zchladnout, dále vyzařuje teplo do okolí, což kromě jiného vede i k úbytku srážek nad danou lokalitou. Naše města se tak svým letním teplotní profilem přibližují pouštím. Závažnost roste spolu s tím, jak postupuje urbanizace krajiny. Dle Ministerstva zemědělství je denní úbytek zemědělského půdního fondu téměř 10 ha denně (více zde). Jinak řečeno, každý den se území našich „pouští“ rozšíří bezmála o těžko uvěřitelných 10 ha. Jaké je řešení? Vezměme si příklad z přírody. Většina současných moderních budov se snaží za pomoci nákladných technologiích vytvořit uvnitř stavby umělé klimatizované prostředí, zatímco vnější pláště budov odráží a vyzařují teplo do okolí. Zcela jiným přístupem je nový směr stavění, inspirovaný fungováním oáz, pro které je charakteristická voda a zeleň. Přesně v tomto duchu pojala experimentální stavbu svého vývojového centra LIKO-NOE firma LIKO-S ze Slavkova u Brna. Jmenovaná budova v praxi ukazuje, jakým způsobem je možné bránit se horku uvnitř budovy, ohleduplně se chovat ke svému okolí a pomáhat zadržovat vodu v krajině. Klíčem k úspěchu je využití toho, co nám nabízí sama příroda. Živé fasády Zeleň neakumuluje teplo, stíní a ochlazuje. Proto je celá stavba pokrytá vegetací. Provlhčená živá fasáda ochraňuje před horkem stavbu samotnou, v důsledku čehož ochlazuje i interiér budovy. V okolí stavby živá fasáda snižuje teploty, zvlhčuje vzduch a vytváří příjemné a zdravé mikroklima. Rozdíl teplot v blízkém okolí běžné montované stavby a stavby s živou fasádou může v létě činit až několik desítek stupňů. Využití dešťové i odpadní vody Vláhu pro zavlažování zelených fasád a dodává i unikátní kořenová čistička, která pročišťuje odpadní vodu vyprodukovanou uvnitř budovy. Tato čistička je umístěna přímo na střeše a stěnách stavby. Součástí systému je retenční jezírko, které kromě přečištěné vody sbírá i vodu dešťovou, slouží coby zásobárna vláhy a vyrovnává výkyvy při obdobích sucha, či při prudkých deštích. Systém přírodní tepelné stabilizace Interiér stavby je vytápěn a chlazen z čistě přírodních zdrojů. K vytápění je využíváno sluneční energie a tepelných čerpadel. Chlazení zajišťuje akumulovaný chlad z podzemí objektu. Výsledkem je efekt, který známe z domů našich prababiček. V létě je uvnitř příjemně chladno, v zimě teplo. Nekonají se žádné velké tepelné výkyvy, uvnitř budovy téměř není potřeba topit ani uměle chladit. A to i přes fakt, že se jedná o montovanou dřevostavbu bez aktivní klimatizace, která byla postavena z pouhých 27 dní. Není náhodou, že stavba LIKO-NOE získala titul Zdravá kancelář v prestižní soutěži Zasedačka roku. Jenom zelené stěny nestačí V srpnu se nad LIKO-S vznesl dron s termokamerou, aby přeměřil teploty panující v areálu firmy. Měření ukázalo, že část střechy LIKO-NOE, která nebyla krytá vegetací, se během dne rozpálila skoro na 60 °C. Řešením bylo osazení zelené střechy, které okamžitě snížilo teplotu střechy i interiéru budovy. Související odkazy: Projekt LIKO-NOE Teplotní mapa Brna